|
Dobřichovice, proti severovýchodu pásmem vrchů chráněné a pro svou nízkou
polohu (199 m n. hl. m.) mají podnebí příjemné a náležejí k nejteplejším místům
země české. Již z toho, že dříve na okolních vrších byly vysázeny rozsáhlé vinice a
že ve zdejší krajině nacházejí se četné prvky pontické květeny, dá se soudit na
mírnost podnebí. Přesto ale nejsou řídky případy, kdy přižene se na zdejší kraj
třeskutá zima, přinášející s sebou spoustu sněhu.
Krutá zima panovala v r. 1733 nejen zde, ale i v celé střední Evropě. Mrazy nastaly
o sv. Václavu a trvaly nepřetržitě až do 13. III. 1740, byly kruté, všechnu představu
převyšující. Pro časně nastaly mrazy nemohl se na pastvu dobytek vyhánět, píce se
brzy strávila, ovce hynuly, jehňata hned po narození pocházela a zahynulo mnoho
ptactva. Nastal nedostatek, drahota, kopa slámy prodávala se za 20 fl, byla neúroda
zimního obilí. Víno spálil mráz. Ledu byly obrovské spousty. Z Dobřichovic až do
Prahy mohlo se kráčeti po ledě. Dne 15. III. 1740 se hnul led a nadělal veliké škody.
Řeka zamrzla až do dna, tak že mlynáři nemohli mléti. Ceny obilí stouply a klesly
teprve, až nastalo teplejší počasí. Za to ale byla nevídaná úroda ovoce. Na podzim
téhož roku nastaly mrazy, víno pomrzlo, tak že se ani na ocet nehodilo. 16.X.
napadly veliké spousty sněhu.
R. 1740 dne 20 prosince, kolem 5. hodiny zvedl se strašlivý orkán, který způsobil
velikých škod v lesích a na budovách, shodil štít na domě panském, vyvrátil kolnu,
která teprve před rokem novou střechu dostala, na zámku odnesl střechu, schodiště
smetl i mohutné lípy vyvrátil.
R. 1745 bylo v okolí zdejším veliké sucho ačkoli jinde hojně pršelo. Žito bylo jako
kmínek špatné, oves samá pleva, neb sucha přišla hned z jara a trvala až do sv. Jana.
R. 1748 nastala veliká neúroda, ač jinde všeho dosti bylo. Obilí málo platilo a
nebylo čeho na prodej.
R. 1746 zavedena byla daň z hlav.
R. 1773 vypukl dobytčí mor a zhynulo 130 kusů dobytka, dána náhrada za 1 kus 6
kr.
R. 1811 byl žíznivý. Příčinu připisovali kometě, která se ukázala. Nastal veliký
nedostatek zejména v slámě: 4 mandele stály 150 - 200 fl. v bankocetlích.
R. 1834 nepršelo od dubna až do srpna, vše na polích a lukách zhynulo, jen vegetovalo od rosy noční, byla
nouze o krmivo, v lese uschly sazenice i staré stromy, obilí bylo velmi málo. Seno se dovaželo až z Mostu.
R. 1840 dne 27. května nastal silný orkán, který shodil věž na kapli dobřichovické, ale žadný k úrazu
nepřišel.
R. 1847 byla silná a krutá zima, řeka zamrzla až na dno.
R. 1899 dne 16. ledna prudkým větrem zlomeno vřeteno a makovice na báni vížky.
R. 1911 dne 16. května večer o půl sedmé hod. dula silná vichřice. Téhož roku bylo veliké sucho, neb
téměř nic nepršelo, úroda skromná, řepy nesklizeno ani polovice jako jindy.
R. 1912 po 3 Králích nastala krutá zima, jaká již dávno nebyla a mrazy trvaly přes 3 týdny. Léto bylo
deštivé, takže bylo umění dostat úrodu domů, která byla velmi krásná.
R. 1918 dne 15. a 16. ledna zuřila lítá vichřice. Mimo škody na střeše kostela zdejšího i v Karlíce vyvrácen
byl také ze základu missionářský kříž, v obci samé i v okolí stavení poškozena. Téhož roku ve středu před
zeleným čtvrtkem ráno byly mrazy -7 R, na bílou sobotu padal hustě sníh, který ve dne roztál.
R. 1919 koncem měsíce října napadly po celých Čechách ohromné spousty sněhu, který pokryl na půl metru
vysokým příkrovem. Na tisíce čtver. km cukrovky nesklizeno na polích. Není pamětníka něčeho
podobného, jednak, aby sníh překvapil v takových spoustách a ještě v říjnu, jednak, aby napadl na stromy
se svěžím, nezvadlým listím. Tyto spousty sněhové zavinily mnoho katastrof na stromech v parcích,
lesích, zahradách, mnohé stromy byly vyvráceny z kořene, jiné stály, větví zbavené.
R. 1921 dne 7. a 8. listopadu zuřila po celé střední Evropě prudká vichřice, kteráž nadělala obrovských škod na
stromoví, střechách, povalila mnoho plotů, zdí, při čemž, jak zprávy docházejí, i více lidských životů přišlo na
zmar. V létě nastalo katastrofální sucho.
R. 1922 ze dne 4. na 5. únor po předchodním větru severním uhodil silný mráz -24 °C a dostoupil v
několika dnech -27 °C, v horách -32°C. Pomrzlo mnoho ptactva, zvěře i lidí, zejména tuláků a cikánů.
Byly to největší mrazy od r. 1847. Rok ten byl neobyčejně suchý, stálá parna. Celý květen ani nazapršelo,
byla nouze o krmivo. Květen byl tak suchý, jako před 117 lety.
R. 1923 dne 7. a 8. května bylo neobyčejně vedro, až 40°C, teplota, která se může nazvat tropickou. Od r.
1841 byla zaznamenána toliko pětkrát. Téhož roku, prudké bouře spojené s krupobitím /Vonoklasy,
Radotín.
R. 1929 byla zima neobyčejně krutá. Teploměr klesl až na -37°C, v Budějovicích -43°C. Napadly ohromné
spousty sněhu, byl nedostatek paliva, led u břehu až 70 cm silný. Zhynulo množství zvěře. V lesích
řádových našlo se na jaře 32 zhynulých srnců, ptáci se odvažovali k lidským stavením a ztratili veškeru bázeň.
Koncem února zima polevila na 6 °C mrazu a tu zdálo se každému, že již je jako na jaře. Pro veliké mrazy
a nedostatek uhlí byla na nějaký čas uzavřena škola. Zvěři se ve všech revírech pilně zasypávalo a zákon o
šetření zvěře srnčí byl o 2 měsíce prodloužen. Ježto není pamětníka tak kruté zimy, jsme žádostivi, co se
stane se stromy, neboť mnohé ještě koncem května nemají ani lístečku, zejména ořechy a ranné třešně.
Doufá se, že přece se vzpamatují a do podzima se zazelenají. V sadech vznikly ohromné
škody. Jen v třešňovce polovice stromů zmrzla. Též i jiné rostliny zhynuly jako zimostrázy a břečťan, a bylo
zajímavo pozorovati, jak ony části, které byly přikryty sněhem, se zelenaly, ale které stály obnaženy byly
uschlé.
|